Bezpečnost plašičů s ALCsim®
Plašiče škůdců II. generace s technologií ALCsim® byly vyvinuty s důrazem na maximální účinnost a zároveň naprostou bezpečnost pro člověka i běžná domácí zvířata. Využití vysokého ultrazvukového kmitočtu 40 kHz umožňuje dosáhnout silného účinku na škůdce, aniž by docházelo k negativnímu vlivu na lidské zdraví, sluch nebo kognitivní funkce. Článek se věnuje zdravotním, legislativním i praktickým aspektům bezpečnosti těchto moderních zařízení.
Bezpečnost elektroakustických plašičů škůdců II. generace s ALCsim® pro člověka
Plašiče (odpuzovače) škůdců II. generace s ALCsim® a maximalizace jejich bezpečnosti:
1. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na vnější sluchové ústrojí člověka.
2. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na fyziologické funkce člověka.
3. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na kognitivní funkce člověka.
4. Legislativní analýza s ohledem na hlukové zákony.
Z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví a zdraví běžných domácích a hospodářských zvířat je nutné zdůraznit, že plašiče škůdců II. generace s využitím ALCsim® využívají podstatně vyšší kmitočty v oblasti ultrazvuku než standardní typy plašičů I. generace. Námi využívaný kmitočtový rozsah plašičů určených proti myšovitým a kunovitým se nepohybuje v nižším ultrazvukovém kmitočtovém pásmu než je 40 kHz (1/3 oktávového pásma). Z hlediska lidského zdraví v souvislosti s ultrazvukovým signálem šířeným vzduchem a s ohledem na maximální stanovenou hladinu akustického tlaku se tedy pohybujeme vysoko nad hranicí možného negativního vlivu ultrazvukových signálů našich plašičů na lidské zdraví a je tak zajištěná absolutní bezhlučnost a bezpečnost těchto plašičů (odpuzovačů) a jejich využitelnost v jakémkoli prostředí, kde se pohybují lidé.
Konkrétní kmitočet 40 kHz je určitou specifickou hranicí v souvislosti s bezpečností ultrazvuku šířeného vzduchem, protože se jedná se o střední hodnotu kmitočtového pásma 40 kHz (1/3 oktávové analýzy), které je s ohledem na zdravotní bezpečnost řešeno jako nejvyšší ultrazvukové pásmo s možným vlivem na zdraví člověka. Pásmo 40 kHz spadá z hlediska možných zdravotních rizik do oblasti „vysokého“ ultrazvuku a je nejvyšším kmitočtovým pásmem, které je řešeno v rámci hlukové legislativy. Obecně se má za to, že nejvyšší hodnota kmitočtu, s ohledem na možnost vyvolání funkčních změn v lidském organismu prostřednictvím sluchu, je právě kmitočet 40 kHz, ale to jen za předpokladu, že by hladina akustického tlaku, a to naměřená přímo u ucha posluchače, dosáhla hodnoty 115 dB. Pásmo 40 kHz je tak považováno za bezpečné i při vysokých hladinách akustického tlaku. Při praktickém využití je ale samozřejmě nutné počítat ještě s dostatečnou bezpečnostní rezervou oproti hraničním hodnotám akustického tlaku, které jsou doporučovány v souvislosti s výsledky lékařských experimentů zabývajících se vlivem ultrazvukového pásma 40 kHz na sluch, fyziologické funkce a kognitivní funkce.
Zcela jiné je to ale v oblasti nízkých ultrazvukových signálů, kdy např. na ultrazvukovém kmitočtu 21 kHz stačí k vyvolání funkčních změn v organismu člověka hladina akustického tlaku již 90 dB naměřená u ucha posluchače. To je zcela zásadní rozdíl 25 dB v neprospěch ultrazvukového kmitočtu 21 kHz oproti kmitočtu 40 kHz z hlediska bezpečnosti pro člověka a současně z hlediska možnosti generování dostatečně silného signálu využitelného v plašičích škůdců. Jinak řečeno, při stejné bezpečnosti pro člověka mohou plašiče pracující na kmitočtovém pásmu 40 kHz generovat o 25 dB! vyšší hladinu akustického tlaku než plašiče pracující s kmitočtem okolo 21 kHz.
Další věcí je pak využití kmitočtu kolem 21 kHz s ohledem na jeho negativní vliv na domácí a hospodářská zvířata. Pokud plašič škůdců využívá takto nízký ultrazvukový kmitočet a současně generuje tak vysoký akustický tlak, že má skutečně negativní vliv na hlodavce, kuny a lasice, musí mít současně negativní vliv např. i na psy, kočky a další domácí a hospodářská zvířata. Se zvyšujícím se kmitočtem pak negativní vliv ultrazvukových signálů na psy a kočky klesá, ale rozhodně není vhodné, aby dolní hranice kmitočtu plašičů na myšovité a kunovité (myši, potkani, krysy, kuny, lasice) byla nižší než 25 kHz, právě z důvodu možného negativního vlivu na psy, kočky a jiná domácí zvířata.
Z uvedených informací je zřejmé, že „není ultrazvuk, jako ultrazvuk“ a to jak z hlediska jeho účinnosti proti různým druhům škůdců, tak i s ohledem na jeho bezpečnost vůči lidem a domácím a hospodářským zvířatům.
V logu naší společnosti Deramax.cz s.r.o. je zakotvený slogan „Bezpečné plašiče škůdců“. Je poměrně složité pomocí tří slov vyjádřit celou strategii společnosti, ale tento slogan skutečně vyjadřuje to, co je naším zásadním cílem. Výroba bezpečných plašičů škůdců na základě komplexních analýz možných zdravotních rizik a z nich odvozených jasných bezpečnostních kritérií. Teprve s ohledem na stanovená bezpečnostní kritéria je řešený vývoj nejvýkonnějších typů plašičů škůdců. Součástí řešení bezpečnosti našich plašičů II. generace je tak nejen analýza v souvislosti s jejich možným negativním působením na vnější sluchové ústrojí člověka, ale i na jeho fyziologické a kognitivní funkce. Jsme tak schopni eventuálně doložit, že naše plašiče (odpuzovače) škůdců II. generace s ALCsim® jsou pro člověka zcela bezpečné. Naše vlastní bezpečnostní požadavky na akustický signál plašičů II. generace s ALCsim® jsou mnohem přísnější než obecně platné hlukové normy. Při použití našich plašičů škůdců vyvinutých na základě vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim®, tedy není nutné mít obavy o bezpečnost jejich uživatelů, nebo domácích a hospodářských zvířat.
Bezpečnost elektroakustických plašičů škůdců II. generace s ALCsim® pro domácí a hospodářská zvířata
Plašiče II. generace s využitím ALCsim® jsou bezpečné také pro běžná domácí a hospodářská zvířata. Součástí našeho vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim® je i bezpečnostní analýza z hlediska možného vlivu na jejich zdraví.
Posouzení možného vlivu na konkrétní zvířata bylo samozřejmě řešeno nejen na základě standardních audiogramů, ale byly využity mnohé další vědecké práce, které se tématem sluchu zvířat zabývají. Konkrétní rozsahy slyšitelnosti jednotlivých zvířat zde nejsou uvedeny, protože tyto hodnoty samostatně uvedené nemají významnou hodnotu. Stejně tak samostatné (izolované) hodnoty získané z audiogramů, bez širšího kontextu často nemají dostatečnou vypovídací hodnotu.
Následující seznam obsahuje ty druhy zvířat, na které prokazatelně plašiče II. generace s ALCsim® nemají negativní vliv. Skutečnost, že některé konkrétní zvíře není uvedeno v následujícím seznamu, ale neznamená, že plašiče II. generace mají na toto zvíře negativní vliv, ale že prostě nebylo v rámci naší práce řešeno, nebo nejsou k dispozici dostatečně relevantní vědecké práce.
Plašiče II. generace s ALCsim® nemají negativní vliv na tato zvířata:
* V závorkách jsou uvedeny základní vědecké práce využité pro posouzení možného negativního vlivu.
Domácí a hospodářská zvířata
Kůň (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Tur domácí (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Pes (Heffner H. E., 1983)
Kočka (George M. Strain, 2017)
Králík domácí (Heffner H. E., Masterton B., 1980)
Prase domácí (Heffner H. E., Heffner R.S., 1992)
Koza (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Ovce (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Slepice (Hill E. M., 2014)
Kohout (Hill E. M., 2014)
Kuře (Hill E. M., 2014)
Kachna (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Krocan (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Morče (Heffner R., Heffner H., Masterton B., 1970)
Křeček (Heffner R. S., Koay G., Heffner H. E., 2001)
Divoká zvířata
Vydra říční (Voigt M. B., 2019)
Jelení zvěř (Heffner H. jr., Heffner H. E., 2010)
Srnčí zvěř (Heffner H. jr., Heffner H. E., 2010)
Zajíc (Heffner H. E., Masterton B., 1980)
Prase divoké (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Ptáci
Exotické ptactvo (Noirot I.C. 2011; Schwing R., 2016)
Konkrétně: andulky, kanárci, zebřičky, korely, Papoušci.
Holub (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Špaček (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Kos (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Sova (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Krahujec (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Plazi a obojživelníci
Velmi exotickou výjimkou z hlediska vnímání v ultrazvukové oblasti jsou pouze žáby konkávní. „Žáby konkávní (Amolops tormotus) z Huangshan Hot Springs v Číně. Samci Amolops tormotus vydávají rozmanité melodické volání podobné ptačímu s výraznými frekvenčními modulacemi, které často obsahují spektrální energii v ultrazvukovém pásmu.“ (Feng A. S., 2006). Uvedený citát představuje raritního obojživelníka (žába Amolops tormotus), který je schopný komunikace v oblasti ultrazvuku. Tato jedinečná výjimka pouze potvrzuje pravidlo o schopnosti obojživelníků a plazů vnímat akustické signály pouze do horní hranice kmitočtu cca 12 kHz. Není tedy nutné mít obavy z negativního vlivu plašičů II. generace s ALCsim® na plazy ani obojživelníky.
Autor:
Pavel Hnilica
Deramax.cz s.r.o.
Valašské Meziříčí
Veškeré obrazové a textové materiály jsou chráněny autorským zákonem a jejich použití je možné pouze se souhlasem autora (pavel@hnilica.eu).