Elektroakustické plašiče II. generace s ALCsim®

Elektroakustické plašiče II. generace s ALCsim®
Co je to elektroakustický plašič II. generace s ALCsim®? A jaké jsou jeho vlastnosti? V tomto článku vás seznámíme se základními vlastnostmi plašičů II. generace s ALCsim® jako unikátního řešení ochrany proti hlodavcům a kunovitým.

Elektroakustické plašiče II. generace s ALCsim®

 

Elektroakustické plašiče I. a II. generace

 

Účelem elektroakustických plašičů (odpuzovačů) je vypudit obtížné škůdce z prostoru chráněného akustickým signálem plašiče. Tento signál je zpravidla generovaný v kmitočtové oblasti ultrazvuku z důvodu zamezení nepříjemného hluku a ochrany lidského sluchu. Akustické signály s nízkým ultrazvukovým kmitočtem je možné využívat v plašičích škůdců jen proti určitým druhům živočichů a na vyšších ultrazvukových kmitočtech pak dokonce již jen proti velmi úzce vymezeným druhům, ke kterým patří myši, potkani, krysy, nebo některé druhy kunovitých.

 

Stávající akustické plašiče (odpuzovače) jsou založeny na využití účinků intenzivního hluku pouze ve vnějším sluchovém ústrojí škůdců, tedy v oblasti vnějšího, středního a vnitřního ucha. Toto řešení vychází z předpokladu, že škůdci opustí prostor určený k ochraně dříve, než dojde k poškození jejich sluchu akustickým signálem plašiče. K tomuto poškození ale může dojít již v průběhu několika hodin jeho provozu. Prakticky všechny stávající akustické plašiče jsou tedy primitivní přístroje s nízkou účinností a pro tyto plašiče budeme dále používat termín plašiče I. generace.

 

Dá se říci, že plašič I. generace nelze zkonstruovat tak, aby poskytoval optimální účinnost. Pokud generuje malou intenzitu signálu, je zcela k ničemu, a pokud generuje dostatečnou intenzitu signálu, je to špatně. Vzniká zde bludný kruh, který spočívá v tom, že čím intenzivněji působí plašič I. generace na vnější sluchové ústrojí škůdců, tím dříve poškodí jejich sluch a plašič pak rychle (často i během několika hodin) ztrácí účinnost. Běžné akustické plašiče (odpuzovače) navíc pracují s nízkými ultrazvukovými kmitočty kolem 20 kHz a např. kochlea ve vnitřním uchu hlodavců a kun je náchylná na poškození právě akustickými signály s takto relativně nízkými kmitočty. Určitou ochranu sice zajišťují ochranné reflexy sluchu MEMR a MOCR, ty ale současně „tlumí“ signály plašiče a snižují jeho účinnost a sluch škůdců je tak pozvolněji poškozován. Zejména při využití rychlých akustických impulsů, což je u plašičů I. generace zcela běžné, pak dochází velmi rychle k devastujícím účinkům na jejich sluch.

 

Jedinou možností, jak vystoupit z popsaného bludného kruhu, je ukončit snahy o negativní působení plašičů na vnější sluchové ústrojí škůdců, a naopak zajistit jeho ochranu a řešit negativní působení pomocí akustického signálu až v jejich centrální nervové soustavě, tedy v mozku škůdců. Je tak nutné najít vhodné řešení a zde platí, že ten, kdo přichází první, má možnost zvolit to nejlepší řešení ze všech a zajistit si jeho právní ochranu.

 

S ohledem na aktuální výsledky vědeckého výzkumu v oblasti sluchového vnímání a jeho vlivu na fyziologické, kognitivní, emoční a behaviorální reakce, je nejúčinnější metodou aktivace vrozených obranných reflexů pomocí sluchových podnětů využití akustických signálů typu ALC (Auditory Looming Cues). Tato metoda je současně i nejúčinnějším způsobem využití akustických signálů v plašičích (odpuzovačích) škůdců proti savcům z čeledí myšovitých a kunovitých a stala se jádrem řešení plašičů II. generace s ALCsim® vyráběných pod značkou Deramax®.

 

Plašiče škůdců II. generace s ALCsim® tedy vychází ze zcela jiného principu než všechna stávající řešení elektroakustických plašičů škůdců. Proto je také vhodné pro plašiče se simulací ALC užívat termín „Plašiče škůdců II. generace“. Toto řešení plašičů škůdců nemá žádnou nevýhodu oproti všem stávajícím typům elektroakustických plašičů a pouze přidává zásadní výhody a eliminuje nevýhody plašičů I. generace. V následujících odstavcích shrnujeme základní vlastnosti a výhody elektroakustických plašičů II. generace s ALCsim® oproti všem stávajícím typům elektroakustických plašičů I. generace.

 

Koncepce elektroakustických plašičů II. generace s ALCsim®

 

Zdroj zvuku, který se přibližuje k posluchači, vytváří akustické podněty ALC (Auditory Looming Cues) signalizující nebezpečí. Jako odezva na podněty ALC a ochrana před nebezpečím se v mozku některých savců vytvořilo evoluční zkreslení ALB (Auditory Looming Bias). Výzkumy potvrzují, že akustické podněty ALC jsou díky zkreslení ALB nejúčinnější sluchovou aktivací vrozených obranných reflexů pro „boj nebo útěk“ a to z hlediska fyziologických, kognitivních, behaviorálních i emočních reakcí. Plašiče II. generace s ALCsim® vytváří specifické podněty ALC simulující útoky dravců na škůdce, které vystavují trvalému strachu, stresu a úzkosti a nutí je opustit prostor chráněný plašičem. Díky využití více akustických proudů v pásmu 40 kHz se současně jedná o plašiče (odpuzovače) s nejvyšším akustickým výkonem při zajištění naprosté bezpečnosti a bezhlučnosti pro člověka i domácí zvířata. ALCsim® a jejich využití v plašičích škůdců je světově unikátní řešení společnosti Deramax.cz s.r.o. s aktivní ochranou u patentového úřadu ČR. V přípravě je také již patentová ochrana pro řadu dalších zemí.

 

Plašiče (odpuzovače) škůdců II. generace s ALCsim® a maximalizace jejich účinnosti:
1. Aktivace vrozených obranných reflexů škůdců pomocí ALCsim®.
2. Zvýšení vnímané hlasitosti signálu plašiče v mozku škůdců.
3. Využití kmitočtového pásma 40 kHz.
4. Vícenásobná simulace pohybu a rychlých útoků predátorů.
5. Maximalizace akustického výkonu plašičů využitím více akustických proudů.
6. Omezení habituace (postupný úbytek reakce) škůdců na nejnižší míru.
7. Minimalizace negativního vlivu na vnější sluchové ústrojí škůdců.
8. Získání a udržení co nejvyšší pozornosti škůdců i v hlučném prostředí.
9. Maximalizace kognitivního a emočního zatížení škůdců.
10. Naprostá bezhlučnost a bezpečnost pro člověka i domácí zvířata.
11. Narušování druhové i mezidruhové komunikace škůdců.
12. Narušování schopnosti škůdců určovat polohu, rychlost a směr zdrojů zvuků.

 

1. Plašiče II. generace využívají simulované signály ALC jako nejúčinnější metodu aktivace vrozených obranných reflexů pomocí akustických signálů a nejúčinnější způsob využití akustických signálů v plašičích proti myším, potkanům a kunám. Důležitost sluchových podnětů ALC je natolik vysoká, že jejich zpracování prioritně řídí nejvyšší kognitivní oblast mozku, tedy prefrontální kortex (u primátů), resp. prelimbická oblast (u myšovitých a kunovitých).

 

2. Použité dynamické změny amplitudy a frekvence založené na simulaci ALC signálů zvyšují vnímanou hlasitost signálu v mozku škůdců. ALC signály jako hrozebné sluchové podněty jsou vnímány značně subjektivně, to znamená že jejich vnímaná hlasitost v mozku je ve skutečnosti vyšší, než by vlastně objektivně měla být. Evoluční vývoj zajistil toto zkreslení z důvodu nutnosti dávat těmto signálům prioritu prakticky za všech okolností a všemi možnými způsoby. Vnímaná hlasitost v mozku se samozřejmě nedá změřit hlukoměrem, ale dá se velmi přesně sledovat pomocí reakcí nervových buněk v mozku, aktivovaných akustickým signálem.

 

3. Plašiče II. generace s ALCsim® využívají pouze kmitočtové pásmo 40 kHz (1/3 oktávového pásma). Využití pásma 40 kHz je z mnoha ohledů výhodné pro dosažení vysoké účinnosti akustických plašičů (odpuzovačů) proti myšovitým a kunovitým. Jedná se již o dosti komplexní problematiku, nicméně alespoň okrajově ze dvou hledisek: 1. Aktuální vědecký výzkum potvrzuje podstatně významnější nervové odezvy v mozku myší a potkanů v reakci na vyšší ultrazvukové frekvence na rozdíl od dřívějších předpokladů, které byly založeny pouze na audiogramech vytvořených na základě otoakustických emisí. 2. Intenzita olivokochleárního ochranného reflexu MOCR je závislá mj. na frekvenci akustického signálu, který působí na kochleární systém. Vysoké ultrazvukové kmitočty v pásmu 40 kHz jsou pak z tohoto hlediska mnohem vhodnější pro použití v ultrazvukových plašičích hlodavců a kunovitých než nízké kmitočty od 20 kHz do cca 32 kHz.

 

4. Plašiče II. Generace s ALCsim® trvale simulují nepravidelný pohyb kolem škůdců. Vytváří pocit stálé přítomnosti nebezpečí a škůdci jsou tak trvale stresovaní. Ve vhodných intervalech pak plašič vyvolává iluzi rychlých útoků predátorů, a to z různých stran, s různou rychlostí a razancí. Pro škůdce je pobyt v takovém prostředí mimořádně nepříjemný.

 

5. Plašiče II. generace maximalizují akustický výkon plašičů využitím více akustických proudů. Díky využití více nezávislých generátorů akustického signálu se šířením signálu do různých směrů dosahuje zásadního zvýšení akustického výkonu plašičů II. generace, ale bez zvýšení striktně stanovené bezpečné maximální hladiny akustického tlaku plašičů. Dochází tak k vyšší penetraci chráněného prostoru signály plašiče a k výraznému zvětšení účinného prostoru.

 

6. Akustické signály ALCsim® vyvolávají vrozené (nepodmíněné) obranné reflexy a tím minimalizují možnost habituace (postupný úbytek reakce) škůdců na signál plašiče na nejnižší míru. Nepodmíněné reflexy se vyvíjely v průběhu evoluce, jsou tedy geneticky dané, dochází k nim zcela automaticky a za odpovídajících podmínek se dostavují vždy a stereotypně. Na rozdíl od podmíněných reflexů není možné se nepodmíněným reflexům „odnaučit“. To znamená, že postupný úbytek reakce škůdců na akustické signály ALCsim® je již z principu značně omezený. Omezení habituace spolu s ochranou vnějšího sluchového ústrojí škůdců má zásadní význam z hlediska zajištění dlouhodobé účinnosti plašičů škůdců.

 

7. Optimalizovaný ultrazvukový signál ALCsim® v pásmu 40 kHz je maximálně ohleduplný k vnějšímu sluchovému ústrojí škůdců jak z hlediska modulace intenzity akustických signálů, tak i z hlediska kmitočtového rozsahu a modulace kmitočtu. Vnější sluchové ústrojí škůdců musíme chránit před poškozením, protože je to pro nás velmi důležitá a citlivá cesta pro dopravu signálů ALCsim® do sluchové dráhy a do těch oblastí mozku škůdců, ve kterých dochází ke zpracování sluchových podnětů. Zajištění ochrany vnějšího sluchového ústrojí škůdců spolu s omezením možnosti habituace má zásadní význam z hlediska zajištění dlouhodobé účinnosti plašičů škůdců.

 

8. Plašiče škůdců II. generace s ALCsim® působí negativně na škůdce i v prostředí se silným hlukovým pozadím. Signály ALC jsou schopny přesměrovat pozornost škůdců od jiných vjemů k vnímání pouze ALC jako aktuálně nejdůležitějšího podnětu. K přesměrování pozornosti na ALC dochází i v případě, kdy je intenzita hluku pozadí vyšší, než je intenzita samotného signálu ALC. Plašiče škůdců II. generace s ALCsim® mají tedy zásadní význam i v hlučném prostředí, kde standardní plašiče I. generace bez využití simulace ALC již nemohou mít na škůdce žádný vliv.

 

9. Optimalizované akustické ultrazvukové signály plašičů II. generace s ALCsim® zajišťují maximalizaci kognitivního a emočního zatížení škůdců. Jedná se v podstatě o to, aby mozek škůdců pracoval, pokud možno stále na plné obrátky, zaměstnaný optimalizovanými hrozebnými signály ALC, aby tak docházelo k únavě škůdců, dalšímu zvyšování jejich stresu a snižování schopnosti zajištění jejich základních potřeb, tedy obstarání potravy, rozmnožování a ochrany mláďat.

 

10. Jsou naprosto bezhlučné a bezpečné pro člověka i běžná domácí a hospodářská zvířata. Plašiče s ALCsim® využívají pouze kmitočtové pásmo 40 kHz (1/3 oktávové analýzy) s optimálně navrženým maximálním akustickým tlakem, aby byl vyloučený jakýkoli negativní vliv na člověka i běžná domácí, nebo hospodářská zvířata. Plašiče škůdců II. generace s ALCsim® jsou naprosto bezhlučné a využitelné v jakémkoli prostředí, kde se pohybují lidé. Součástí řešení našeho komplexního vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim® je nejen analýza v souvislosti s možným negativním působením použitých ultrazvukových signálů na vnější sluchové ústrojí člověka, ale i na jeho fyziologické a kognitivní funkce. Plašiče II. generace s ALCsim® jsou tedy řešeny po všech stránkách s ohledem na bezpečnost uživatelů a zcela nad rámec požadavků daných hlukovými zákony.

 

11. Plašiče II. generace s ALCsim® narušují druhovou i mezidruhovou komunikaci u cílených škůdců. Využívají ultrazvukový signál v oblasti vokalizačních kmitočtů myší, potkanů a kunovitých (kuna, lasice) a tím narušují jejich druhovou komunikaci. Při využití plašiče (odpuzovače) proti kunovitým pak dochází i k narušení mezidruhové komunikace. Kuny a lasice odposlouchávají svoji kořist, tedy myši a potkany na jejich vokalizačních kmitočtech. „Zarušením“ tohoto kmitočtového pásma dochází k vytvoření nevhodného prostředí pro kuny a lasice i z hlediska obstarávání potravy.

 

12. Plašiče II. generace s ALCsim® díky využití kmitočtového pásma 40 kHz narušují schopnost myšovitých a kunovitých určovat polohu, vzdálenost a rychlost zdrojů zvuku. Hlodavci a kunovití mají velmi špatné binaurální slyšení. Tento nedostatek překonávají díky využití oblasti ultrazvuku při odhadu vzdálenosti, polohy a rychlosti zdrojů zvuku. Přírodní akustické zdroje totiž negenerují akustické signály pouze v oblasti, ve které je slyšíme my lidé, tedy v oblasti zvukové. Zdroje zvuku současně generují akustické signály i v ultrazvukové oblasti a např. útoky některých predátorů na drobné hlodavce a kunovité vytvářejí v ultrazvukové oblasti dokonce výrazně vyšší hluk než v oblasti zvukové. Plašiče II. Generace s ALCsim® pracují v kmitočtovém pásmu, které je z hlediska odhadu vzdálenosti, polohy a rychlosti zdrojů zvuku pro cílené škůdce důležité a způsobují jim problémy s orientací v prostoru a s odhadem výskytu kořisti a predátorů ve svém okolí.

 

Celkovou účinnost plašičů II. generace s ALCsim® navíc pozitivně ovlivňuje využití více nezávislých zvukových proudů s šířením akustických signálů do různých směrů. Naše plašiče II. generace s ALCsim® využívají více nezávislých generátorů akustického signálu, které jsou řešeny tak, aby docházelo k zajištění jejich „týmové spolupráce“. Jestliže využití akustických podnětů ALC v našich plašičích popisujeme jako simulované útoky dravců na cílené škůdce, pak využití více nezávislých akustických proudů z různých směrů simuluje útoky „celé smečky predátorů“ najednou a zajišťuje maximální možnou účinnost našich plašičů (odpuzovačů) v souvislosti s využitím simulovaných Auditory Looming Cues (ALC). Využití více nezávislých zvukových proudů s šířením do různých směrů má pak obecný význam z hlediska dalšího zvýšení účinnosti plašičů. Více zvukových proudů zajišťuje vyšší akustický výkon plašičů, což má vliv na vyšší penetraci chráněného prostoru akustickými signály plašiče a zvětšení účinného prostoru, ale bez zvýšení striktně stanovené bezpečné hladiny akustického tlaku plašičů. Využití více zvukových proudů je důležité i pro zvýšení míry získání a udržení co nejvyšší pozornosti škůdců i v hlučném prostředí a další snížení možnosti habituace škůdců na signál plašiče.

 

Běžné plašiče škůdců I. generace jsou velmi primitivní zařízení jejichž jediným cílem je hrubou silou útočit na vnější sluchové ústrojí škůdců, které je tímto způsobem v krátkém čase poškozeno a další provoz takového plašiče je pak již zcela zbytečný. Plašiče II. generace jsou sofistikovaná zařízení, která využívají ultrazvukový akustický signál proti škůdcům mnoha způsoby, a především s unikátním využitím aktivace vrozených obranných reflexů pomocí simulace ekologicky relevantních akustických signálů typu ALC. Vývoj plašičů I. generace je možné zvládnout v průběhu několika týdnů s náklady řádově v desítkách tisíc korun, vývoj našich plašičů II. generace s ALCsim® trval několik let a náklady se pohybovaly v řádech milionů korun.

 

Komplexní vývojový systém plašičů II. generace s ALCsim®

 

Řešení využití simulovaných ALC signálů v plašičích (odpuzovačích) škůdců je součástí komplexního systému vývoje plašičů škůdců II. generace s ALCsim®. Tento systém zahrnuje detailní analýzu zpracování sluchových podnětů ve vnějším sluchovém ústrojí myší, potkanů a vymezených druhů kunovitých (kuny, lasice). Současně obsahuje také podrobnou analýzu zpracování akustických signálů v jejich centrální nervové soustavě v souvislosti s percepčním zkreslením ALB. Vývojový systém plašičů II. generace s ALCsim® tak umožňuje posouzení míry vlivu sluchových podnětů ve vnějším sluchovém ústrojí, i v centrální nervové soustavě v souvislosti s využitím různých rozsahů kmitočtu, charakteristik signálu (šum, harmonický signál, kombinace), křivek SPL, křivek kmitočtu apod. Vědecké informace využíváme v rámci širokého kontextu, takže máme k dispozici také analýzy např. druhové komunikace škůdců včetně využití vokalizačních formantů, mezidruhové komunikace typu predátor > škůdce a škůdce > predátor, určování polohy, rychlosti a směru pohybu zdroje hluku, habituace na sluchové podněty, rizika poškozování sluchu škůdců apod. Řešená je ale také např. problematika absence kontextuálních obrazových podnětů v souvislosti s vnímáním „pohybových“ akustických signálů.

 

Využití ALCsim® v plašičích škůdců II. generace je založeno na výsledcích aktuálních výzkumů v oblasti neuroanatomie, neuropsychologie, evoluční psychologie, fyziologické psychologie, psychoakustiky, fyziologické akustiky a fyzikální akustiky. Samotné percepční, resp. kognitivní zkreslení ALB zasahuje do všech uvedených oborů, nicméně z hlediska svého evolučního významu a vlivu na chování patří toto zkreslení ve vnímání do oblasti evoluční psychologie, kde je nejlépe popsáno pomocí „Error management theory“. Součástí našeho vývojového systému plašičů škůdců II. generace s ALCsim® je analýza relevantních vědeckých prací z období několika uplynulých desetiletí. Přes 180 nejdůležitějších vědeckých prací je součástí komentovaného přehledu hlavních zdrojů. Další stovky vědeckých prací pak byly využity okrajově. Z hlediska možné využitelnosti bylo ale celkově posouzeno více než 1000 vědeckých prací. Celkový rozsah našeho vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim® je přes 500 stran a práce na tomto řešení trvaly několik let. Samozřejmou a nedílnou součástí našeho vývojového systému je zajištění naprosté bezpečnosti našich plašičů pro člověka, a to z hlediska možného negativního vlivu signálu plašiče (odpuzovače) na vnější sluchové ústrojí člověka, na jeho fyziologické funkce a kognitivní funkce, tedy i vyhodnocení možného negativního vlivu akustických signálů našich plašičů na procesy v lidském mozku, které souvisí s myšlením a jednáním člověka. Součástí jsou i bezpečnostní analýzy z hlediska možného negativního vlivu ultrazvukového signálu plašičů II. generace na běžná domácí a hospodářská zvířata.

 

Bezpečnost elektroakustických plašičů škůdců II. generace s ALCsim® pro člověka

 

Plašiče (odpuzovače) škůdců II. generace s ALCsim® a maximalizace jejich bezpečnosti:
1. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na vnější sluchové ústrojí člověka.
2. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na fyziologické funkce člověka.
3. Zdravotně bezpečnostní analýza s ohledem na kognitivní funkce člověka.
4. Legislativní analýza s ohledem na hlukové zákony.

 

Z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví a zdraví běžných domácích a hospodářských zvířat je nutné zdůraznit, že plašiče škůdců II. generace s využitím ALCsim® využívají podstatně vyšší kmitočty v oblasti ultrazvuku než standardní typy plašičů I. generace. Námi využívaný kmitočtový rozsah plašičů určených proti myšovitým a kunovitým se nepohybuje v nižším ultrazvukovém kmitočtovém pásmu než je 40 kHz (1/3 oktávového pásma). Z hlediska lidského zdraví v souvislosti s ultrazvukovým signálem šířeným vzduchem a s ohledem na maximální stanovenou hladinu akustického tlaku se tedy pohybujeme vysoko nad hranicí možného negativního vlivu ultrazvukových signálů našich plašičů na lidské zdraví a je tak zajištěná absolutní bezhlučnost a bezpečnost těchto plašičů (odpuzovačů) a jejich využitelnost v jakémkoli prostředí, kde se pohybují lidé.

 

Konkrétní kmitočet 40 kHz je určitou specifickou hranicí v souvislosti s bezpečností ultrazvuku šířeného vzduchem, protože se jedná se o střední hodnotu kmitočtového pásma 40 kHz (1/3 oktávové analýzy), které je s ohledem na zdravotní bezpečnost řešeno jako nejvyšší ultrazvukové pásmo s možným vlivem na zdraví člověka. Pásmo 40 kHz spadá z hlediska možných zdravotních rizik do oblasti „vysokého“ ultrazvuku a je nejvyšším kmitočtovým pásmem, které je řešeno v rámci hlukové legislativy. Obecně se má za to, že nejvyšší hodnota kmitočtu, s ohledem na možnost vyvolání funkčních změn v lidském organismu prostřednictvím sluchu, je právě kmitočet 40 kHz, ale to jen za předpokladu, že by hladina akustického tlaku, a to naměřená přímo u ucha posluchače, dosáhla hodnoty 115 dB. Pásmo 40 kHz je tak považováno za bezpečné i při vysokých hladinách akustického tlaku. Při praktickém využití je ale samozřejmě nutné počítat ještě s dostatečnou bezpečnostní rezervou oproti hraničním hodnotám akustického tlaku, které jsou doporučovány v souvislosti s výsledky lékařských experimentů zabývajících se vlivem ultrazvukového pásma 40 kHz na sluch, fyziologické funkce a kognitivní funkce.

 

Zcela jiné je to ale v oblasti nízkých ultrazvukových signálů, kdy např. na ultrazvukovém kmitočtu 21 kHz stačí k vyvolání funkčních změn v organismu člověka hladina akustického tlaku již 90 dB naměřená u ucha posluchače. To je zcela zásadní rozdíl 25 dB v neprospěch ultrazvukového kmitočtu 21 kHz oproti kmitočtu 40 kHz z hlediska bezpečnosti pro člověka a současně z hlediska možnosti generování dostatečně silného signálu využitelného v plašičích škůdců. Jinak řečeno, při stejné bezpečnosti pro člověka mohou plašiče pracující na kmitočtovém pásmu 40 kHz generovat o 25 dB! vyšší hladinu akustického tlaku než plašiče pracující s kmitočtem okolo 21 kHz.

 

Další věcí je pak využití kmitočtu kolem 21 kHz s ohledem na jeho negativní vliv na domácí a hospodářská zvířata. Pokud plašič škůdců využívá takto nízký ultrazvukový kmitočet a současně generuje tak vysoký akustický tlak, že má skutečně negativní vliv na hlodavce, kuny a lasice, musí mít současně negativní vliv např. i na psy, kočky a další domácí a hospodářská zvířata. Se zvyšujícím se kmitočtem pak negativní vliv ultrazvukových signálů na psy a kočky klesá, ale rozhodně není vhodné, aby dolní hranice kmitočtu plašičů na myšovité a kunovité (myši, potkani, krysy, kuny, lasice) byla nižší než 25 kHz, právě z důvodu možného negativního vlivu na psy, kočky a jiná domácí zvířata.

 

Z uvedených informací je zřejmé, že „není ultrazvuk, jako ultrazvuk“ a to jak z hlediska jeho účinnosti proti různým druhům škůdců, tak i s ohledem na jeho bezpečnost vůči lidem a domácím a hospodářským zvířatům.

 

V logu naší společnosti Deramax.cz s.r.o. je zakotvený slogan „Bezpečné plašiče škůdců“. Je poměrně složité pomocí tří slov vyjádřit celou strategii společnosti, ale tento slogan skutečně vyjadřuje to, co je naším zásadním cílem. Výroba bezpečných plašičů škůdců na základě komplexních analýz možných zdravotních rizik a z nich odvozených jasných bezpečnostních kritérií. Teprve s ohledem na stanovená bezpečnostní kritéria je řešený vývoj nejvýkonnějších typů plašičů škůdců. Součástí řešení bezpečnosti našich plašičů II. generace je tak nejen analýza v souvislosti s jejich možným negativním působením na vnější sluchové ústrojí člověka, ale i na jeho fyziologické a kognitivní funkce. Jsme tak schopni eventuálně doložit, že naše plašiče (odpuzovače) škůdců II. generace s ALCsim® jsou pro člověka zcela bezpečné. Naše vlastní bezpečnostní požadavky na akustický signál plašičů II. generace s ALCsim® jsou mnohem přísnější než obecně platné hlukové normy. Při použití našich plašičů škůdců vyvinutých na základě vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim®, tedy není nutné mít obavy o bezpečnost jejich uživatelů, nebo domácích a hospodářských zvířat.

 

Bezpečnost elektroakustických plašičů škůdců II. generace s ALCsim® pro domácí a hospodářská zvířata

 

Plašiče II. generace s využitím ALCsim® jsou bezpečné také pro běžná domácí a hospodářská zvířata. Součástí našeho vývojového systému plašičů II. generace s ALCsim® je i bezpečnostní analýza z hlediska možného vlivu na jejich zdraví.

 

Posouzení možného vlivu na konkrétní zvířata bylo samozřejmě řešeno nejen na základě standardních audiogramů, ale byly využity mnohé další vědecké práce, které se tématem sluchu zvířat zabývají. Konkrétní rozsahy slyšitelnosti jednotlivých zvířat zde nejsou uvedeny, protože tyto hodnoty samostatně uvedené nemají významnou hodnotu. Stejně tak samostatné (izolované) hodnoty získané z audiogramů, bez širšího kontextu často nemají dostatečnou vypovídací hodnotu.

 

Následující seznam obsahuje ty druhy zvířat, na které prokazatelně plašiče II. generace s ALCsim® nemají negativní vliv. Skutečnost, že některé konkrétní zvíře není uvedeno v následujícím seznamu, ale neznamená, že plašiče II. generace mají na toto zvíře negativní vliv, ale že prostě nebylo v rámci naší práce řešeno, nebo nejsou k dispozici dostatečně relevantní vědecké práce.

 

Plašiče II. generace s ALCsim® nemají negativní vliv na tato zvířata:

* V závorkách jsou uvedeny základní vědecké práce využité pro posouzení možného negativního vlivu.

 

Domácí a hospodářská zvířata
Kůň (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Tur domácí (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Pes (Heffner H. E., 1983)
Kočka (George M. Strain, 2017)
Králík domácí (Heffner H. E., Masterton B., 1980)
Prase domácí (Heffner H. E., Heffner R.S., 1992)
Koza (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Ovce (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Slepice (Hill E. M., 2014)
Kohout (Hill E. M., 2014)
Kuře (Hill E. M., 2014)
Kachna (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Krocan (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Morče (Heffner R., Heffner H., Masterton B., 1970)
Křeček (Heffner R. S., Koay G., Heffner H. E., 2001)

 

Divoká zvířata
Vydra říční (Voigt M. B., 2019)
Jelení zvěř (Heffner H. jr., Heffner H. E., 2010)
Srnčí zvěř (Heffner H. jr., Heffner H. E., 2010)
Zajíc (Heffner H. E., Masterton B., 1980)
Prase divoké (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)

 

Ptáci
Exotické ptactvo (Noirot I.C. 2011; Schwing R., 2016)
Konkrétně: andulky, kanárci, zebřičky, korely, Papoušci.
Holub (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Špaček (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Kos (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Sova (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)
Krahujec (Heffner H. E., Heffner R. S., 1992)

 

Plazi a obojživelníci

Velmi exotickou výjimkou z hlediska vnímání v ultrazvukové oblasti jsou pouze žáby konkávní. „Žáby konkávní (Amolops tormotus) z Huangshan Hot Springs v Číně. Samci Amolops tormotus vydávají rozmanité melodické volání podobné ptačímu s výraznými frekvenčními modulacemi, které často obsahují spektrální energii v ultrazvukovém pásmu.“ (Feng A. S., 2006). Uvedený citát představuje raritního obojživelníka (žába Amolops tormotus), který je schopný komunikace v oblasti ultrazvuku. Tato jedinečná výjimka pouze potvrzuje pravidlo o schopnosti obojživelníků a plazů vnímat akustické signály pouze do horní hranice kmitočtu cca 12 kHz. Není tedy nutné mít obavy z negativního vlivu plašičů II. generace s ALCsim® na plazy ani obojživelníky.

 

Závěr

 

Simulované ALC signály cílí na evoluční zkreslení ALB (Auditory Looming Bias) ve vnímání akustických signálů v mozku škůdců a tento typ zkreslení při zpracování akustických signálů je v centrální nervové soustavě unikátní. Zkreslení ALB bylo objeveno před poměrně krátkým časem a má zcela zásadní význam z hlediska nového náhledu na zpracování dynamických akustických signálů v mozku nejen hlodavců a kunovitých ale i primátů, tedy i člověka. Možné využití simulovaných ALC signálů v současné době zkoumá například německý institut Maxe Plancka a počítá se s jejich využitím pro výstražné akustické upozornění. Simulované ALC signály mají například zásadní vliv na zkrácení reakční doby řidiče, zejména v krizové situaci. Při stejném akustickém tlaku jako jiné akustické signály jsou totiž schopny vyvolat zásadně silnější nervové reakce v mozku, aniž by docházelo k postupnému snižování jejich významu z důvodu habituace, protože zkreslení ve vnímání akustických signálů typu ALB souvisí s vrozenými, nikoli podmíněnými obrannými reakcemi. Jejich výhodou je také velmi dobrá slyšitelnost v okolním hlučném prostředí, protože mozek selektivně upřednostňuje zpracování právě hrozebných sluchových podnětů ALC. Další aplikace simulovaných ALC v praxi budou jistě následovat a již teď je zřejmé, že za pár let budou simulované ALC signály využívané v mnoha řídících a zabezpečovacích systémech.

 

Autor:
Pavel Hnilica
Deramax.cz s.r.o.
Valašské Meziříčí

 

Veškeré obrazové a textové materiály jsou chráněny autorským zákonem a jejich použití je možné pouze se souhlasem autora (pavel@hnilica.eu).

 

Odeslat článek známému   Vytisknout